Přání tančit

20. března 2010 v 18:21 | Dajusska - Darina Jakubicková |  Autorská tvorba - Moje povídky
Info k příběhu:

Příběh o tom, že sny a přání jsou krásná věc.Pokavaď kvůly tomu neopustíme, ty co nás milují ....


Jana bydlela už skoro 5 let sama ve svém činžovním bytě. Přestěhovala se od rodičů, hned co dodělala školu. Neměla příliš peněz, ale snažila se dobře vyjít i s tím co měla. Chodila s jedním klukem , se svou studijní láskou Markem. Marka znala, už jako malá holka. Marek bydlel kousek od ní, už jako malé děti se měli moc rádi, chodily spolu ven.
Jana by moc ráda, začala kariéru jako tanečnice, ale rodičům se moc tento nápad nelíbil. Když byla Jana dospělá, věděla, že rodiče, když si něco usmyslí, musí to tak vždy být. Jenže její touha stát se tanečnicí, byla velmi silná.
Nelenila a zkoušela na internetu a v inzerci, najít nějakou taneční školu, kde by mohla zkusit svůj sen. Marek byl hodný slušný kluk a Janu se snažil všemožně podpořit. Když se nakonec Janě podařilo najít opravdu, to co chtěla, byla rozhodnutá pro to obětovat vše. Byla rozhodnutá se s Markem rozejít. Jen z čisté sobeckosti a ze strachu, aby jí někdo nestál v cestě, při jejím uskutečněním vlastního snu. Někdy tak lidé opravdu reagují. Jana se rozešla s Markem a odcestovala do Francie do taneční akademie.Líto jí to moc nebylo, vždy si všechno dokázala odůvodnit. Brala to tak, že jede na dlouhou a dalekou cestu. Nechce stát Markovi v cestě, najde si nové přátelé i ona tak chce žít. Nové, místo, nový přátelé, třeba i nová láska.
Marek byl z toho hrozně smutný, nedokázal Jany čin vůbec pochopit. On jí miloval. Jel by s ní i na konec světa, miloval by jí a nadále podporoval v jejích snech. Přeci to tak je, když někoho milujete. Nebo ne ?
Janě se ve Francii opravdu začalo dařit a její pouhý sen se stával skutečností. S rodiči si dlouhé měsíce pouze volala, rodiče s jejím opuštěním Marka a odcestováním do taneční akademie nesouhlasili. Marek mezi tím úspěšně složil zkoušky, na škole, kde studoval. Myslel na Janu každý den. Nedokázal se s tím vyrovnat, pochopit to co udělala. Cítil se být hrozně sám.
Možná tomu bylo už skoro rok, co byla Jana na studiích ve Francii, Marek o Janě neměl žádné zprávy s jejími rodiči se nevídal. Aby mohl zkusit zapomenout odstěhoval se prič z města. Jenže to co se mu stalo, by považoval spíše za vtip, či nějakou romanci ze sna. Při nákupu v místní malé večerce, slyšel známí hlas. Mladý ženský hlas u pokladny, ho přitahoval zvědavostí. Odstoupil o kousek dál a pootočil se směrem ke kase. Uviděl tam Janu jak právě sedí u pokladny.zamrkal a díval se. Pomyslel si , že to přeci není možné, že Jana je ve Francii. Jana ho uviděla, nesnažila se schovat, ani dělat, že to není ona. Jen trpce sklopila hlavu.
Jak se později ukázalo, Jana ve Francii byla, ale po půl roce, když se jí celkem dařilo, nedokázala z přivýdělku vyžít a zároveň platit akademii. Rodiče o pomoc požádat nechtěla, styděla se, a věděla, že by byly stejně raději, kdyby odjela domů. Markovi, vše vysvětlila. Jejich vztah se však vrátit nedal. Zkoušeli to, ale nikdy to už nebylo takové jako předtím. Zůstaly však dobrými přáteli. ….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Maroš Maroš | E-mail | Web | 29. září 2011 v 20:15 | Reagovat

Já chci taky takovej bloooog:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama