Květen 2010

Achhh ....

23. května 2010 v 14:12 | Darina Jakubičková - Dajusska |  Z pera mého deníčku
Poslední dobou se mi zdá, jako by byl začarovaný čas. V práci se mi nedaří! Proto se moc na blogu neobjevuji. Pracuji pro víc firem, a ty hlavní jsou nejtěším oříškem. Poslední dobou z jedné firem ve kterém dělám mi začlo krušné období. Ať jsem udělala co udělala, vždy přilítla nějaká facka, všechno co jsem udělala bylo špatně. Navíc mně hodně štve jedna věc, že za chyby se sice platí, ale když za tu chybu nemůžete jenom vy. Je nefér to slíznout všechno. Nemůžu přesně psát oč tu běží.

Ale já jsem zaměstnaná jako webmeaster a grafik. Dělám webové stránky na zakázku, dělám veškěrou adminostraci včetně grafiky, skenování, monitoring firmy, musím se starat o to, aby veškeré články a fotky byly včas na webu atd. atd. Ono toho je mraky.

No prostě jsem si zmatlala všech 10 ročníků zpráva informací. Né však naschvál.Nevědomky. asi bych na to ani já sama nepřišla. Musím všechno opravit. No a druhá věc, je, že se na mně poslední dobou hledají jen chyby.Přitom kolikát dělám práci co není mojí náplní a jen mně to zdržuje. no je to na prd období. Hodně jsem te´d probrečela. Navíc Vlastíček měl zánět průdušek.jsem více doma, než v práci. Když je tejden ve školce je to znova tady a zase má rýmu a kašel. Školka je prostě peklo.

Doufám, že se to obrátí a bude lépe,Mám hodně te´d stresu doma i vpráci, a vůbec mi to nedělá dobře na nervy. V druhé firmě, mám vše naopak v pořádku.S vedením vycházim, nikdo na mně nic nemá.Svojí práci stíhám a dělám zodpovědně. teď zrovna dělám na ministerstvo registrace služeb -veškeré záznamy do digitální podoby za rok 2009. A to máme 6 služeb. Tohle mně moc baví. A vůbec mi neva, že domů chodim třeba a ž v osm. Jen ten Vlastíček, kdyby nebyl furt tak marod :(. A to ted bere léky na imunitu a nic.

dajusska

Šnek a lavička

23. května 2010 v 13:55 | Darina Jakubičková - Dajusska |  Autorská tvorba - Moje fotografie
dajusska
Když jsme šli ráno v týdnu do školky, viděli jsme na zítce plotu lést šneka, asi šel do práce, protože šel hodně pomalu. Asi se mu moc nechtělo bylo 7 ráno :)

dajusska
No, já prostě tu lavičku musela vyfotit ... :)

Potkaní den

23. května 2010 v 13:48 | Darina Jakubičková - Dajusska |  Autorská tvorba -Něco z rodinného alba
dajusska

Dejte mi tu lahvičku ....

dajusska
dajusska
Panejo, ty jseš velký kamarád ...

dajusska
dajusska
Hlavně, abych do té misky nespadl ....

dajusska
To je moje garáž ...

dajusska
dajusska
Moc nekoukejte  adejte mi najíst ....

dajusska
Tvrdý rohlíček mám rád, brousím si na něm zoubečky ...

Fotomontáže - Mutanti, příšerky a ošklivci :)

11. května 2010 v 18:06 | Darina Jakubičková - Dajusska |  Moje fotomontáže - Hrátky s obrázky
Dajusska
Dajusska
Dajusska
Dajusska
Dajusska
Dajusska
Dajusska
Dajusska
Dajusska
Dajusska
No máme řachu pěknou všchni, že jo :)

My doma jako Avatar

11. května 2010 v 17:34 | Darina Jakubičková - Dajusska |  Moje fotomontáže - Hrátky s obrázky
Dajusska
Vlastíček
Dajusska
Já Dája
Dajusska
Majdí


Tak a takto by jsme vypadali, kdyby jsme byly Avataři :) Dobré, že ano ... Nejlepší je Vlastíček :)

Z procházek :) Mixík fotek ze včerejšího dne

10. května 2010 v 17:48 | Darina Jakubičková - Dajusska |  Autorská tvorba - Moje fotografie
Dajusska
Pampelišky, aneb jak říká Vlastíček foukačky ...

Dajusska
Dajusska
Dajusska
Dajusska
Dajusska
Dajusska

Fotografie z procházek venku

8. května 2010 v 17:02 | Darina Jakubičková |  Autorská tvorba - Moje fotografie
Dajusska
Tak dělám očistu mobilního telefonu a dávala jsem prič všechny fotky, abych udělala místo na pamětovce. Tak jsem vytáhla všechny fotky, a našla jsem pěkné fotky z procházek, tak jsem je upravila a mám je zde na blogu.tak si jej můžete všichni prohlídnout.třeba se Vám i budou líbit.
Dajusska
Další fota naleznete po perexem ....

Fotečky potkánka Pecky

8. května 2010 v 9:19 | Darina Jakubičková |  Autorská tvorba -Něco z rodinného alba
Dajusska
Tak konečně Vám mohu na bloguukázat pár foteček našeho mrňouska Pecičky ....

Dajusska
Dajusska
Dajusska
Dajusska
Dajusska
Dajusska
Dajusska
Dajusska
Náš Pecka je u nás doma už asi týden, je to pěkný janek, takový všudybylek, všude vleze a čmuchá, pěknej zvědavec.Když si ho vytáhneme z klece, tak tak zvláštně spokojeně vrní vouskama a jakoby prská a přede dohromady.
Na mně si začal zvykat nejvíce, protože ví, že o de mně vždy kápne něco dobrého. Pecička nemá rád, ale kupované krmivo - granule. Lojzík, potkánek co umřel, nebyl tak mlsný, ten sněd prostě vše co mu člověk dal. Jenže tenhle potkaní klučina, má pěkně mlsný jazýček. Má moc rád mraženou zeleninu z pytláčku, když jí nechám změkčit vařící vodou  apak procedit - né vařenou! Na tohlemně trochu přivedl nápad od Leničky dcery, která má doma Leguána a ten miluje mraženou zeleninku. A ono opravdu to funguje, náš potkánek se potom může umlsat. Však, aby neměl jednostranou potravu, snažim se mu to míchat vločkama, můžou i v malém množství vařenou brambůrku, prý i těstovinky, ale to jsem nedávala ještě. Taky má rád piškotky a oříšky. Zkouším si ho už přivikat na krk, zatím moc na krku dlouho nevydží, ale když ho dám do kapsy u mikiny, tak to si lebedí a je spokojený.  Pecka je moc fajn. Lojzíček, byl od začátku nemocný a byla asi moje chyba, že jsem si ho koupila zesoucitu a neprohládla jsem si pořádně jeho zdravotní stav. To je moje chyba.Protože Lojzík pak ochrnul na půlku té krční páteře a byl jak Qvasimodo.Nešlo o vzhled, ale spíš o to, že ač i z nemocí se dožil pěkného potkaního věku 2,5 let, tak neměl plnohodnotný potkaní život, žil jen v kleci,z které nevycházel. Nerad se mazlil, nebyl důvěřivý a špatně viděl.


Pecička je ůplně jiný.Jeho zdravotní stav je velmi dobrý, člověk už to pozná jen z toho jak blbne  ahraje si.Vlastíček ho furt, ale tahá a hraje si sním.Strká ho do kouzelnického klobouku, že je prý kouzelník.To je teď Vlastíčkova mánie.Má už klobouk, hůlku a furt po nás dundá plášt  abílého králička.Jenže králička kategoricky odmítáme doma. Né že by se nám nelíbil, ale nám raději postačí morčátko, pejsek a potkánek.

Film Kanibalové

1. května 2010 v 14:24 | Darina Jakubičková |  Autorská tvorba - Moje filmové recenze
Tak nevím, jestli mám všech pět po hromadě, ale shlédla jsem film Kanibalové pod vlastním jménem Cannibal Holocaust, nevím jestli je to horor, nebo dokument, ale popravdě řečeno šokující recenze na csfd.cz, jak film, je brutální, nechutný mně donutil se na ten film kouknout. Čekala jsem nějakou hrůzu, že se budu bát, nebo, že mi bude na blití při záběrech kanibalismu. No nic takového.

Film jsem shlédla v pohodě, jen tý hudbě jsem se musela dost smát, při vraždění, znásilnování atd, jemná, pohodová hudba s nádechem sladáčku. Co tím asi autor chtěl říct, asi nějakej cinyk.

Film semnou vůbec nijak nehnul, nic mi nedal ani nevzal. Možnáto je tím, že už je 21.století a dnes na surovost a krutost, člověk hledí trochu jinak než v roce 1978. Což je, ale špatné. Nejsem žádný masochysta, ale prostě jsem na to koukala jan na který koliv jiný film.

Třeba záběr zabíjení želvy a kuchání, mně nepřišel krutý, protože jak na csfd.cz všichny horlivě diskutují, chudák zvíře atd. si neuvědomují jednu zásadní věc. My si maso koupíme zabalené v obchodě, připravené, už pouze k připravení chutného oběda, ale to Kuře na naše nedělní řízky, taky musel někdo zabít, nebo vepřové maso, hovězí atd. My už jen jíme, konzumujeme a kupujeme, a odsuzujeme. Navíc jak by asi ty pokritci, chtěli zabít želvu jináč, než jí přivázat, useknout hlavu, aby to měla hned za sebou a další končetiny a jinak než rozříznout kruníř podél, by se asi k masu nedostali. To jí jako měli tu želvuzastřelit, blbost, nebo jí dát k puse omamný jed, blbost. jasně byl tam záběr jak za živa useknou hlavu opičce a pijí její krev, ale prostě to je džungle. my jsme civilizovaní, oni ne. Co mně vadilo, bylo znásilnění kanibalské holčiny, kterou ty hajzlové chytly a znásilnily.ty hajzlové, které myslím, jsou vlastně hlavními hrdiny onoho krutého příběhu. 3 badatelé a dokumentaristé společně ještě z ženou Feith jedou do džungle nazívané zelené peklo, kde chtějí natočit domorodce - Kanibaly.

Jenže oni se z expedice nevrátí a tak je vyslán další tým badatelů aby jej našli nebo objasnily co se stalo. Druhá expedice, už není tak zvrácená jako ta první jsou to ři muži, kteří rozumí přírodě, podmínkám přírody a také trochu coucítí s místími domorodci, kde žijí dva různé klany,kteří mezi sebou válčí. Kanibalové a místní Stromový lidé.

Prví skupina badatelů se v přírodě a samotným obyvatelům pralesa chovají jak prasata.tak nevím proč, bych jej měla nějakým způsobem litovat. že je Kanibalové zabily.
my lidé si totiž myslíme, že nám všechno patří a kam příjdeme, všechno zničíme.oni tam žily po tisíce let svým způsobem, vlastní kulturou.Ikdyž trochu zvrácenou, ale My nemáme právo, je zabíjet. Například, jaký mělo smysl, když ty hajlové z expedice, natlačily ženy, malé děti a muže bez zbraní a všecno do chatrče v jejich vesnici a podpáli je tam za živa.Tak co čekaly, že si to nechají obyvatelé líbit ....

Film se mi celkem líbil, Nejsem žádný bezcita, ale zasloužily si to ...

Pecka, náš malý uličník

1. května 2010 v 13:30 | Darina Jakubičková |  Z pera mého deníčku
Předevčírem nám umřel náš staroušek, náš potkánek Lojza,Byl starý a nemocný.Když byl mladý dostal infarkt, nikdo nevíz čeho. Prý měl nějakou vrozenou vadu, o které jsme nemohli vědět.Prý se to občas stane, když dávají potkánci do prodeje ve zverimexu, nechaji je občas majitelépřipouštět se svými vlastními sourozenci, které chovají už doma.takže potom se takhle stavají tyto vady, nemoce atd. Lojza onemocněl zruba hned po dvou měsících co jsme ho měli doma, dostal se ztoho tak, že měl hlavičko už celej život našišato, a záda celý zhrbený. Nedokázala jsem ho nechat utratit, protože ho nic nebolelo, jen z něho byl takový Kvasimodo. Jediné co mě moc mrzelo, bylo, že si na nás nikdy nezvykl, a jídlo a pití, to jen chnapl, akousal, bál se nás. Umřel po dvou letech. Což vlastně je skoro věk, který se potkánci dožívají i zdraví jedinci. Jako děti jsme měli s naší Majdou potkaní holčičku, jmenovala se Princezna, byla to albínka s červenýma očkama, jako Lojza, ale ten byl mixlí s krémovým odstínem. Princezna se dožila uctihodných 4 let, měla nádor a nešlo to v ělíčku zastavit, chodila na spoustu injekcí. Naše maminka nás nakonec přemluvila, aby se netrápila, aby jsme jí to ulehčily  anechali jí uspat. Dodnes pamatuji jak mně to bylo líto, byla opravdová naše kamarádka.
dajusska

Když jsem doma furt koukala na prádnou klec po lojzovi, zvažovala jsem zda nekoupit třeba křečka, ale ten by nám mohl utect a při špatné manipulaci i hryznout. Naší pegince kupovat morčecího kamaráda nebo kamarádkuuž nemá cenu, je stará a je ráda sama. makonec jsme z Vlastíčkem včera přinesli ze zverimexu nového potkánka. Potkaního chlapečka. Vlastíček mu dal jméno po svém a jmenuje se Pecka. Je to potkánek černobilí,je to pěknej Janek. Leze po kleci, blbne  aje vidět, že bude pěkný číslo. i naše nedůvěřivá Majdula se k nám do pokojíku chodí na Pecku koukat. Moc ráda. bych Vám sem dala fotky, ale jsou všechny mázlé, on vůbec nepostojí, a vyfotit se fakt nedá. Zvyká si na nás, ale dobře. Moc rád šplhá v kleci na větve, které jsme mu včera vzali z lesa.
dajusska

Mám moc velkou radost.Vlastíček je z Pecky nadšenej. Hned jak se náš potkaní klučík trochu zabydlí, udělám pár fotek.


Jak říkám, až se trošku uklidní, hned Vám ho ráda vyfotím ...