Květen 2011

Fotečky z obchodáku

30. května 2011 v 22:02 | Dajusska |  Autorská tvorba -Něco z rodinného alba
Nějaké obrázky z procházky jen tak ...




Jste taky snílkové

30. května 2011 v 20:06 | Dajusska |  Z pera mého deníčku

Jak se žije snílkům?

Mají hlavu v oblacích, myšlenkami jsou jinde, nestojí pevně na zemi a stále sní o lepším, hezčím světě. Jsou to optimisti, romantici a věčný snílkové. Jaké to je, být takovým snílkem? Je to dobře nebo špatně, žít si svým naivním myšlením a doufat v lepší hezčí svět. Nebolí pak takové pády do obrazu tvrdé dnešní reality?



Osude

29. května 2011 v 21:10 | Dajusska |  Autorská tvorba - Moje povídky
Zase můj malý pokus o mou tvorbu tentokrát báseň ...

Osude
Tak mi řekni co po mně chceš? Co bys rád?
Máš sílu, máš moc a vyhráváš, máš mn
ě vůbec rád?

Já stojím zatím na nohou, jsem slabá a p
řemýšlím
pro
č mně trýzníš a co si chceš dokázat.

Nemohu dál a ty
čekáš až to vzdám
já se ti nepodám, i když už krvácím.

Ješt
ě ne prosím, ještě ne. Čekám na lásku a přátelství.
Obejmi mn
ě prosím, miluj mě. Chci toho tolik? Osude.

Vlastíček :-)) Fotka dne

29. května 2011 v 12:27 | Dajusska |  Autorská tvorba - Fotka dne

Pěkně si na Vás posvítím

Kdo Vám naposledy pomohl?

29. května 2011 v 2:34 | Dajusska |  Moje článečky - Co mně zajímá
Kdo Vám s nečím naposledy pomohl, nemusíte psát s čím. Jen řekněte, byla Vám ta pomoc k něčemu? Očekáváte Vy když pomůžete nějakou revanž od druhých?

Mně nedávno pomohl kamarád, když mě po dlouhé době vytáhl ven se bavit. Měla jsem nějakou depresičku. Pomoc mi pomohla, byla jsem ráda. A rozhodně, když někomu pomůžu nic za to nečekám. Buď chci pomoct nebo ne. Samozřejmě, když pomůže někdo mně, moc ráda pomůžu nebo dám najevo to, že mi pomoc byla opravdu k něčemu platná.



Jak Vlastíček vyrostl

21. května 2011 v 16:49 | Dajusska |  Autorská tvorba -Něco z rodinného alba
Pár nových foteček Vlastíčka



Vlastíčkovi bude v září 5 let, někdo kdo sledoval můj blog viděl Vlastíčka ještě jako miminko a batole v kočárku, teď je to chlapík co už balí holky ve školce :-))


Morčátko Jessinka

21. května 2011 v 16:07 | Dajusska |  Naši mazlíčci
Ten kdo navštěvuje můj blog už dlouho a zná mně tak ví, že máme doma morče Peginku a potkánka Pecičku. Dnes jsme si koupili v obchodě morčecí holčičku a dali jsme jé jméno podle Toy Story 3 co je Vlastíčkova nejmilejší pohádková animačka. kowbojka Jessica. Takže Jesse :-))

Je to ještě malý morčecí mimčo, ale je zlatíčko, má proti Pegince nezvykle klidnou povahu, vždy jsme měli pěkný jančidla. Peginka je zasloužilá mamina, takže ta je na odpočinku, pořád jí máme. Momentálně má klícku pod sedačkou na balkóně a užívá si venkovního sluníčka a vzdoušku. Jessenka ještě na Pegču není zvyklá, ale určitě se holčiny brzo skamarádi. No pegy je už dáma ve věku, takže bude možná protivná a Jessi asi bude štípat zoubkama. No kdyby náhodou, klecí doma máme víc :-))
pod perexem naleznete spoustu dnešních foteček Jessenky.


další fotečky Jessenky pod perexem



14. duben 2011 gastro Hradec - Majdí

20. května 2011 v 21:43 | Dajusska |  Autorská tvorba -Něco z rodinného alba
A ještě jedna várečka fotek Majdy z Hradce z gastra

14. duben 2011 gastro Hradec









DDTank

20. května 2011 v 21:35 | Dajusska |  Moje oblíbené PC hry
Tak na tohle jsem nějak přišla úplnou náhodou, ale nějak jsem tomu propadla. Jedná se o online hru na webu, bez instalace. Můžete si vybrat 3 říše fantasy, králosvtí a paradise. Dostanete na výběr postavičku, dáte jméno, vyberete pohlaví a už si hrajete. Hra je v jazykových formací, ale nemá Čj, ale všechno má navigační šipky, takže průvodce hrou Vás naviguje stejně sám. Potřebujete jen prohlížeč a registrovat se, za hru se neplatí. Svojí postavičku různě vylepšujete o zbraně oblečení a procházíte levely ....





Nepokecá někdo na ICQ?

20. května 2011 v 21:23 | Dajusska |  Z pera mého deníčku
Ahojky nepokecáte někdo na ICQ? 388801682



To jsem já :-)

Jakou dětskou knihu máte nejraději?

20. května 2011 v 21:19 | Dajusska |  Jak to vidím já
Čtete svým dětem pohádky, bajky, pověsti prostě nějakou tu knížku ? Já ano, doma čteme hodně knížku Tajemná zahrada, Neználka, Malýho prince ( toho miluju dodnes), Děti z Bulerbinu, scháním i Karkulín na střeše od Lingernové. Taky se u nás chytly kratoučké pohádky na 5 minut O Puclíkovi, jsou to kráské pohádky na každý den v roce. Máme rádi i Disneyovky, a nebo si jen pročítáme komiks Spidermana :-)

Já a Vlastíček při cestě ze školky

20. května 2011 v 20:08 | Dajusska |  Autorská tvorba - Moje fotografie

Vlastíček :-)


moje největší láska, můj synek, moje štetsíčko nejdraší :-)



Já a Vlastík :-D


zase ten můj rarášek.



My dva

Všechny tyhle fotečky vznikly před měsícem při cestě ze školky :-)

Vlastíček jako koledníček :-) Velikonoce 2011

20. května 2011 v 19:47 | Dajusska |  Autorská tvorba -Něco z rodinného alba

Vlastíček jako koledníček :-)





Co Vás dělá štastnými?

15. května 2011 v 22:20 | Dajusska |  Moje článečky - Co mně zajímá
Odpověz te. Jste štastný? Co Vás dělá štastnými?

Mně dělá štastnou mnoho věcí i maličkosti. Nejvíce usměvavá tvářička syna, to, že jsme zdraví, ale i pěkné počasí ....



Královna času

15. května 2011 v 20:13 | Dajusska |  Autorská tvorba - Moje povídky
Tak sem vkládám zase po dlouhé době nějakou tu svou povídku. Snad se bude líbit.
Anotace: ÚVOD

Královna času je takový můj malí literární pokus o fantasy povídku na více částí. Bude vyprávět příběh mladé studentky Zuzany.S, která se jednoho dne ocitne o 200 let v minulosti. Nachází tam spoustu nových postav - lidí tak, ale také zvláštní bytosti, které jí budou cestu na zpět strpčovat, ale také pomáhat a ulehčovat. Zuzana v minulosti bude vnímat svět svýma očima budoucna a ostatní jí nebudou chápat. Dokonce jí budou považovat, za královnu času. Někdo se jí bude bát, někdo naopak obdivovat. Zažije spousty veselých příhod a vtipných situací, ale cesta na zpět nebude lehká, najde v sobě sílu se vrátit. Bude se nakonec chtít vrátit.


Povídka pod perexem.
DĚJ:
Byl den jako každý jiný, běžný, trochu nudný a dnes i pršelo. Zuzka právě vstala z postele, líně a pomalu dala nohy na studenou dřevěnou podlahu a chvíli zaváhala. Chtěla nohy zase honem schovat pod pokrývku, nakonec se překonala a vstala. Odešla do kuchyně, dala si vařit čaj, osprchovala se a sedla si ke stolu. Přemýšlela. Studovala výtvarné umění, byla tvůrčí a nadaná a přesto, jí něco scházelo. Byla to opora a pocit, někomu se s něčím svěřit. Byla právě bláznivě zamilovaná do jednoho milého člověka z fakulty. Milovala, těšila se a obdivovala. Snad jen jediný problém Petr to netušil. Zatím mu to ještě neřekla, že k němu cítí obrovské sympatie. Nešlo to.

Zuzka vyšla ze svého městského malého bytu a byla přesvědčena, že dnes na přednášky přijede konečně brzo. Nikdy nebyla jak hodinky a minuta sem minuta tam jí nečinil žádný problém. Ráda si zajela někam na jídlo, popovídala si s přáteli a ráda se procházela v parku u zámečku. Dnes vyšla o něco dříve. Byl podzimní den a ona milovala procházky parkem a městem, kdy padající listí dělá venku krásnou scenérii. Všechno je tak barevné, pěkné a přesto se to všechno uchyluje ke spánku na zimu. Když procházela parkem a nohama brouzdala v listí na něco šlápla nohou, myslela si, že ej to kamínek, ale i přesto nohou se vrátila a prošlápla to znova. Sehnula se a podívala se. Uviděla na zemi nějakou zlatavou věc a tak to vzala do ruky, aby se přesvědčila co to je. Byly to malé zlaté hodinky, již bez pásku. Mohli být již velmi staré, sklíčko bylo na prasklé a trošku špinavé od hlíny a země. Zuzka to očistila rukou a přiložila si hodinky k uchu. Chtěla se přesvědčit zda tikají. Ne. Netikali. Zuzka jen trochu povzdychla, ale napadlo jí hodinky natočit. Hodinky srovnala podle svého času, který si zjistila na svých digitálních hodinkách, které měla jako dárek od rodičů k narozeninám. Zuzka natáhla hodinky, přiložila k uchu a začali tikat. Vteřinovka pod sklíčkem začala vesele běhat podle času. Zuzka se sama pro sebe usmála a měla radost. Najednou však se ručičky sami od sebe začali rychle, zběsile točit a Zuzka nechápala o co jde. Zvednul se vítr, zatáhla se obloha, až vytvořila jaký si temný tmavomodrý mrak z kterého začalo hodně silně pršet. Zvednutý vítr začal rozhazovat shrnuté listí na kupičkách u kraje a lidé v parku a okolí se začali mít honem na odchodu. Najednou silný vítr se obtočil kolem Zuzky jako kruh na cvičení. Zuzka se ocitla během vteřiny v jiné době, na jiném místě, a o zhruba 200 let do zadu. Nechápala proč. A bála se. Vítr přestal a na nebi svítilo slunce a bylo krásné počasí …. Konec 1. části.

Moje vysněné auto

15. května 2011 v 20:06 | Dajusska |  Z pera mého deníčku
Každý má nějaký sen. Malý velký, ale má. Já mám vysněné toto auto.Miluji terenní auta a hlavně 4 x 4 hodně silné auta. A BMW x 6 je pro mně absolutně vytoužené auto snů. Prostě nádhera. Pokaždé, když někde vidím projet X6 otáčím se zamilovaným pohledem. Moje kamarádka má X 5 taky pěkná mašinka ... Prostě paráda.













X 6 je pro mně obrovským snem, ale asi nesplnitelným. Neřídím. Leda kolo a dříve kočárek :-) Tak aspoň ten sen.